Jdi na obsah Jdi na menu
 


Toto Kalendárium sestavil náš dlouholetý a zasloužilý člen - pan Milan BÝČEK. Jsou v něm shrnuty jeho vlastní zkušenosti s citrusy i jinými rostlinami v průběhu celého kalendářního roku.

Jeho Kalendárium se tak stalo podrobným návodem začínajících pěstitelů.

KALENDARIUM  I.  ÚNOR - BŘEZEN

Kalendarium v našem oboru nemá vždy obecnou platnost.To proto, že v závislosti na ekonomických a technických možnostech  lze zajistit kalendářní parametry nezávisle na skutečném - reálném  čase. A tak pro mnoho pěstitelů je zima zúžena na období prosinec - leden.

U mnoha pěstitelů začíná skutečné, pěstitelské jaro již v lednu a únoru.

Toto období všeobecně charakterizované jako předjarní je obdobím, kdy končí stagnace zimního pěstování ve sklenících i v bytě pěstovaných rostlin a začíná období, které maximálně ovlivňuje,  při dodržení agrotechnických zásad, růst i násadu květů a tím i výsledky budoucí sklizně.

Při zvýšení hodnoty venkovního osvětlení a teploty začínají rostliny růst bez ohledu na kalendář. Než  začnou růst, tak si musíte zajistit dostatek kvalitní zeminy a komponentů na její namíchání (rašelina, zaleželý kompost, hovězí hnůj, agroperlit či bentonit aj.), dále dostatečný počet květináčů a kontejnerů  pro přesazování rostlin a výsev semínek.

Poté se doporučuje provedení prohlídky, provedení řezu, vyštipování. Musí se provést odhmyzení - pokud možno v době minimálního růstu a  to osprchováním vlažnou vodou, mechanickým očištěním a když ani to nepomůže, pak vhodným chemickým ošetřením.

Ve sklenících toto není problémem, v  bytech postačí větší igelitový pytel, který může posloužit jako větší plynová komora pro likvidaci podstatné části hmyzu. Chemický postřik provedeme dle návodu. Pokud máme chemickou látku rozpuštěnou ve vodě, stříkáme na rostliny, pokud máme sprej, pak  nastříkáme postřik na dno, půdu a stěny pytle, tento zavážeme a rostlinu ponecháme v tomto prostředí přes noc. Chemické hubení se musí párkrát zopakovat v cca 5 až 7 denním intervalu, aby se postihly i další vyvíjející se populace hmyzu po předchozích postřicích.

Ve sklenících, kde je přece jen vyšší relativní vlhkost vzduchu, je nutné tlumit rozvoj růstu hub a plísní na rostlinách postřikem Kuprikolu. Tím se omezí černání a opadávání nově narostlých letorostů i starších listů. V tomto období můžete provést přesazení rostlin do větších květináčů, kořenáčů, mís či jiných větších nádob.

Od února se začíná zvětšovat rozdíl teplot vzduchu ve dne a v noci. Zde je důležité zajistit ohřátí  půdního balu rostlin. Neboť pokud je teplota zeminy pod +10°C  a teplota vzduchu nad těchto +10 stupňů, pak stav, kdy kořeny spí a nadzemní části bdí, je proti přírodě.Tato  disharmonie  vám  způsobí nejdříve opad listí, poté mnohdy přes prosychání od vršku dolů, až úhyn rostlin.

Je nutné zabránit velkým výkyvům teplot, velkým poklesům relativní vzdušné vlhkosti a nadměrné zálivce v době, kdy jsou rostliny ještě ve vegetačním klidu. Pokud máte možnost ve skleníku uspíšit - rozjet - jaro, pak doporučujeme preferovat půdní přitápění více, nežli běžný otop ve skleníku. Pak je vhodná ranní zálivka vodou 30 stupňů teplou a  to  obvzláště  při  slunečných a bezmrazých dnech, kdy teploty ve sklenících stoupají i nad 20 stupňů Celsia. Při vyšších teplotách nad 30 stupňů je nutné zajistit cirkulací promíchání vzduchu nebo automatické snížení teploty odvětráním nebo mlžením a kropením vlažnou vodou . Pokud je to možné, měla by teplota této vody také okolo 20 stupňů. A  neuškodí ve vegetaci provést kombinovanou zálivku na list s  0,1% roztokem hnojiv s event. přídavkem  smáčedla (0,001% - tj. 1 mililitr na 10l vody). Při přesazování doporučujeme prohlídkukořenů, odstraněníuhynulých – mrtvých - kořenů a mnohdy i vydezinfikování ve slabě růžovém roztoku  hypermanganu, který je ke koupi v každé lékárně .

Mnozí pěstitelé v této době již mají násadu květních pupenů. Doporučujeme šetrnou probírku květů  - vyštipujeme přebytečné květy, ponecháváme jen 2 - 3 květy ve shluku, tím se rostlině  odlehčí. Potom   provedeme po odkvětu a po nasazení plůdků dodatečnou probírku a ponecháváme jen tolik plůdků, kolik rostliny vydrží, aniž by se vysílily. U mladších počítáme cca 40 – 50 listů na 1 plod, a u starších, vyzrálejších rostlin stačí i 10 listů na 1 plod.

Přichází jaro a  je již doba k roubování a štěpování připravených a narašených semenáčků .

Rostliny, které máte v  chladném zimování, mají dynamiku růstu rychlejší a překotnější, takže nemusíte spěchat, pokud nemůžete vytvořit podmínky pro pěstování v tomto období. 

               KALENDARIUM  II.  DUBEN  - KVĚTEN

Toto období lze charakterizovat jako jarní a je obdobím největšího nárůstu rostlin. V tomto čase při zanedbání některých agrotechnických zásad můžete negativně ovlivnit jak dynamiku růstu, tak i vlastní plodnost a tím i sklizeň.

Začíná nástup vyšších teplot s dostatečným slunečním svitem, dochází i k prvním úpalům nezastíněných rostlin za sklem (obvykle při nízké relativní vlhkosti vzduchu). V tomto období naše  rostliny ani nevyžadují tak vysokých teplot a proto je na místě oddálení od oken či přistínění se současným větráním. Teploty okolo 20 stupňů maximálně do 25 stupňů bohatě stačí. Při vyšších teplotách (a není problém mít při slunných dnech teplotu ve skleníku bez větrání +30 a mnohdy i hodně přes +40 stupňů) rostliny musí zvýšenou teplotu samy snižovat zvýšeným odpařováním. Pokud rostlina nemá dostatek půdní vláhy a nemůže zajistit odpařování, pak máte hned první fyziologickou  poruchu - listy se svinují,  poté visí dolů, v nejhorším opadávají včetně květů i násady. Při vysokých  teplotách se snižuje asimilace a i když intenzivnějším dýcháním (transpirací) rostliny ochlazují, tak  současně omezují svůj růst a při extrémních teplotách nerostou  vůbec. Lze tedy konstatovat, že kdo nezvládne vysoké teploty, ten si snižuje rentabilitu svého pěstitelského snažení. Proto je důležité, aby rostliny měly dostatek vody jak v zemině, tak i ve vzduchu. Dociluje se toho ranním postřikem rostlin, někdy poléváním cestiček a v bytových podmínkách  dostatkem vody ve větších podmiskách. Současně je nutné zajistit i řádné větrání. Ve sklenících bývá automatické otevírání střešních nebo čelních oken.

Snížení vysokých teplot je důležité i z hlediska násady květů a plodů. Při vysokých teplotách kvetení  neprobíhá vždy uspokojivě, bývá doprovázeno poruchami a někdy i sterilitou některých květů a po odkvětu může způsobit předčasné zkorkovatění stopky plodů a mnohdy po vydatnější zálivce i předčasnou  tzv.  "lopatkovou" sklizeň. Toto vše lze snadno uhlídat.

Horším problémem je zvládnout výskyt hmyzu. Je nutné sledovat výskyt hmyzu a hned v začátcích získat před ním náskok vhodným protiopatřením. Nejprve je nutné boj s hmyzem začít přirozenou cestou. Opakovaný postřik tlakovou vodou ve skleníku a sprchou v koupelně pomůže v začátcích účinně zredukovat hmyz na únosnou mez. Pokud by došlo ke kalamitnímu výskytu hmyzu, pak nejprve doporučujeme postřik vodou se smáčedly a  draselnými hnojivy v super silném zředění cca 0,5 - 1 promile. A když ani toto nepomůže - pak nezbude nic jiného, nežli nasadit chemické postřiky dle výskytu hmyzu.  Bezpodmínečně je nutné dodržení návodů včetně správné koncentrace tj. ředění i doby aplikace vč.ochrany zdraví.

Pro pěstování v  bytech doporučujeme provést ochranu rostlin chemickými prostředky v igelitovém  pytli na balkoně nebo v nouzi v koupelně či jiném místě, kde je možné zajistit účinné odvětrání. V každém případě je nutné dodržet doporučenou  koncentraci i v tom malém objemovém množství jaké představuje igelitový pytel.

V dubnu a květnu je nejvhodnější doba na roubování a očkování připravených podnoží. Mnozí v tuto dobu přeroubovávají  jednoleté semenáčky a využívají 3 až 5cm dlouhých, plodných, vyštípaných  výhonů jako roubovací materiál. Toto bylinné roubování do rozštěpu vyžaduje ostrý nožík, lepší je odmaštěná ostrá žiletka, zajistí hladké řezy bez otřepů na bylinných vršcích. Tímto se již dostáváte do vyšší fáze pěstování. Jedinou podmínkou je, aby bylinný roub byl kolmo vzhůru fixován úvazem, špejlí, drátkem a podobně. Podmínkou je takový stav podnože, která je tzv. rozjetá a tlačí mízu vzhůru.

Vyštipováním tvarujeme a udržujeme správný tvar rostliny a navíc dříve vyhazovaný rostlinný materiál  racionálně využijeme. Není nutno připomínat, že doba optimální pro štěpování a roubování je i vhodnou dobou pro řízkování.

V tomto období u malých, slabých a hlavně mladých rostlin vyštipujeme květní násadu. Předčasné kvetení i plodnost v tzv. juvenilní - dětské - fázi vývoje má negativní vliv na další růst rostliny, pokud to rostlina vůbec vydrží.

Vážnější pěstitel si vede orientační deník a rostliny po přeroubování vybavuje dalším identifikačním štítkem.

Hnojení v  tuto dobu má být dostatečné a vydatné. V prvé fázi růstu má být bohaté na dusík, v druhé fázi, při tvorbě květů, na draslo a při násadě plodů, ve fázi třetí, na fosfor.

Pokud dodržíte  ředění hnojivé zálivky v rozsahu 0,1 - 1,0 % a budete citlivě zalévat a přihnojovat, nebudete mít problémy s fyziologickými poruchami z nedostatku či nadbytku živin.

                KALENDARIUM  III.  ČERVEN – ZÁŘÍ

Toto období lze charakterizovat jako letní a je obdobím radosti většiny pěstitelů. Jak již víte, jarní období končí u citrusů odkvětem (vyjma remontantních druhů nebo při chladném jarním a letním období, kdy může dojít k jinak neběžnému druhému a třetímu nakvétání i ostatních neremontantních druhů). V letním období se převážně radujeme pohledem na nasazené plody. Pokud správně přihnojujete hnojivy, kde je více draselné a fosforečné složky, pokud zajistíte optimální zalévání, vlhčení a mlžení dle světelně-tepelných podmínek okolí, pak každým dnem vidíte,  jak nasazené plody ze dne na den rostou a sílí. A tak se těšíte a čekáte na sklizeň. V  této době je vhodné budoucí sklizeň ovlivnit vlastním zásahem. Chcete-li mít větší počet menších plodů, pak do další probírky nezasahujeme. Chcete-li mít větší plody (zvláště v roce, kdy máme výstavu), pak proberete a protrháte později nasazené menší plůdky.

První probírku máte za sebou již z minulého období. Máme pěstitele, co probírku květů vůbec neprovádějí, nechají nasadit vše a probírají až plůdky ve velikosti 1cm - a mají také dobré výsledky. Osobně si myslím, že tento způsob je vhodný pro pěstování ve volné půdě. Pro hrnkovou kulturu je tento způsob plýtváním životní energií rostlin, které v malém půdním prostoru při snaze mít co nejvíce plodů ( tzn. maximální extenzita) nejvíce trpí a po větší sklizni máme následující rok odpočinkový  s minimální násadou.

Otrhávání nadbytečných plůdků lze někdy nahradit šetrným, mírným zatřepáním kmínkem. To, co  je  určeno k budoucímu opadu, většinou po takovém impulsu zvenčí také spadne. Poté spočítám nebo hrubě odhadnu počet listů v korunce rostliny. U rostlin rodících poprvé je nejlépe ponechat 1 plod na každých 40 až 50 listů. Tímto máme záruku, že rostlina své první plození přežije bez stagnace v příštím roce . V dalších letech nebo při větších listech lze ponechat i 1 plod na 10 listů.

Pokud dojde k nadměrnému opadu plodů, pak musíte zvážit, kde jste učinili agrotechnickou chybu. Nadměrná či nedostatečná zálivka, nedostatek či nadbytek živin eventuálně špatné načasování  živin vhodných pro jinou růstovou periodu, nepoměr mezi teplotou kořenového balu a koruny, nadbytek či nedostatek tepla a světla.

Pro většinu citrusů postačí teplota okolo 25 stupňů Celsia. Teplomilnější druhy s většími nároky na  teplotu pochopitelně snesou  více  -  například  Citrus Grandis Maxima  -  pumelo a grapefruity .

V našich podmínkách máme v letním období více světla i tepla nežli je zapotřebí a to vše ještě v delší době nežli v subtropech a tropech, které mají kratší dny. Proto lze a někdy se i musí krátkodenní rostliny, kterými citrusy jsou,  přistínit. Přistínění nebo i oddálení od oken v bytových podmínkách je to nejlepší, co můžete pro své rostliny udělat. Teplota na sluneční výhni za oknem někdy otepluje listy a  kmínky až na životně kritické teploty a nezalité rostliny bez odparných podmisek s vodou mnohdy u nezkušených pěstitelů vedou k úhynu rostlin na úpal a usušení.

Přistínění skleníků bývá někdy zajištěno vhodnou výsadbou stromů v jejich blízkosti. Vhodné jsou opadavé ovocné stromy s řídkou korunou se stanovištěm situovaným tak, že za poledne přistiňují a část světla, která přes ně projde,  má zvýšený podíl zeleného barevného světla, které rostlinám prospívá. Překlenutí 2 - 3  hodin poledního žáru stínícím stromem, který na podzim opadá, bude tím nejlepším a bezpracným stínícím zařízením.

Toto řešení se osvědčilo u mnoha pěstitelů. Ve sklenících je nutné zařídit řádné, pokud možno automatické, samočinné příčné odvětrávání, vlhčení a zalévání. Skleník by  neměl být  situován podélnou  osou  k  jižní  straně a  tak pokud vám to pozemek neumožňuje, pak přehřívání lze omezit nebo i zabránit přistíněním rohožemi, maskovacími sítěmi nebo i svrchním poléváním skleníku vodou, automatickým otevíráním hydraulickými zvedáky nebo i termostaticky spínaným nuceným přirozeným či elektrickým větráním.

I teploty +52 stupňů Celsia se dají přežít, ale jen při maximálním zavlhčení a tento stav musíte brát již jako mezní, blízký likvidaci rostlin. Při teplotách nad +40 stupňů rostliny přestávají růst. Životní energie místo do růstu se vyčerpává regulací teploty,  tím, že se musí zajistit zvýšený přísun vody od kořenů do vrcholu, do listů. Proto se snažte vysoké teploty omezovat všemi dostupnými prostředky.Vyšší teploty ale mají také svá pozitiva, neboť omezují výskyt hmyzu a někdy i pomáhají  likvidovat virózy a z tohoto důvodu občasné mezní zvýšení teploty  nelze úplně zavrhovat.

Kromě plodů rostou také nové letorosty. Ty, které rostou nežádoucím směrem – většinou dovnitř koruny - vyštipujeme a eventuálně využíváme pro letní roubování či řízkování. Nebo je také necháme vyrůst a pomocí vvvázání je vyhneme ven mimo střed koruny. Nebojte se přihnojovat častěji, ale vždy pozorujte stav rostlin a odhadněte potřebu, abyste se nedostali do fyziologické poruchy z nadbytku živin. Kromě hnojení anorganickými hnojivy hnojte i organickými – animálními hnojivy - nejlépe   kravěncem, který nepálí a je kořeny dobře přijímán.

Osvědčily se dva způsoby přihnojování kravěncem v nádobách. Buďto zaléváme  ředěným vykvašeným výluhem nebo sušeným kravěncem. Sadbovačem podél nádoby vyryji 3 - 4 otvory, tyto vysypu sušeným kravěncem nebo granuláty ze směsi kravěnce (tmavě zelený, zaleželý asi rok, vlhký) a 20% rašeliny, 10% agroperlitu nebo bentonitu. Tuto směs prohnětenou, uválenou na vlastní hnojivé tyčinky o průměru 2cm, délky cca 8cm, na slunku vysušenou, lze po tomto vysušení v suchu neomezeně skladovat. Kravěnec po roce již nezapáchá, je vazký a po vysušení tvoří pevnou kompaktní hmotu, která se vkládá do otvorů vytvořených sadbovačem. Pokud sadbovačem uděláte otvor podél stěny nádoby, tak i když porušíte kořínky, vytvoří se nové. Za měsíc uděláte otvory o kus vedle a tak přihnojujete a regenerujete půdu novými nepatogenními mikroorganizmy. Tím oddalujete únavu půdy, zvyšujete pohodu rostlině v jejím kořenovém balu a navíc ji přiživujete tím, co je pro ni optimální.

Je samozřejmé, že po zasunutí granulát zatlačíte pod povrch a zahrnete, překryjete svrchní zeminou. Tento postup se hodí pro bytovou, hrnkovou kulturu.

Pokud nevětráte a máte rostliny v trvale vlhkém prostoru, mohou se vyskytnou plísně a černě, pak musíte zajistit umytí tlakovou vodou eventuálně chemickými protiplísňovými postřiky.

               KALENDARIUM  IV .  ŘÍJEN  -  PROSINEC

Toto období lze charakterizovat jako podzimní, i když závěrečné měsíce jsou již typicky zimní. Bez ohledu na noční mrazíky většina pěstitelů ponechává ještě rostliny ve vegetaci.

V bytech je teplotní režim bez problémů. Ve sklenících noční poklesy nejsou na závadu. Přes den nashromážděná teplota půdy udržuje teplotu ve skleníku nad nulou i při mírných venkovních přízemních mrazících.Většina pěstitelů při větších mrazech ve sklenících přitápí a udržuje vyšší teplotu až do konce prosince, neboť se postupně sklízejí plody, které při nižších teplotách vybarvují  do nám tak milých žlutých a oranžových barev. Udržuje se režim - otop přes den a v noci jen mírné temperování na nižší teplotu s nočním poklesem. Po sklizni se většinou temperuje na minimální  teploty pro zimní vegetační klid a to +5 stupňů Celsia. Práce ve skleníku v tomto období nám působí již větší radost, neboť je méně práce jinde.

Co můžeme pro své rostliny udělat ještě v tuto dobu, na závěr roku? Pokud je dostatečný sluneční svit,  pak je vhodné závěrečné přihnojování jak zálivkou, tak i hnojením postřikem, mlžením na list. Mlžením jen tehdy, když mohou rostliny rychle oschnout a nehrozí pak rozvoj houbových chorob. Noční poklesy až k nule umožňují přitlumení rozmnožení hmyzu, navíc se rostliny otužují a pletivo více vyzrává - letorosty jsou pevnější. Takže nebojte se  své rostliny otužovat větráním v noci za bezmrazých nocí.

Pěstitelé v bytech, pokud mají rostliny venku, ať na zahrádkách nebo na balkonech,by je neměli odnášet do bytů při prvních poklesech teplot. Pokud nemrzne, zalévejte ráno rostliny vlažnou vodou cca 30 stupňů teplou.Tím je v půdním balu rozehřejete a přes den i v pošmourném, podmračeném počasí bývá dopolední oteplení.Takže na svých stanovištích rostliny bez problémů nejen přežívají, ale také vegetují - rostou.

Odpolední a večerní zalévání rostlin venku v tuto dobu může být i riskantní záležitostí. Mírně přisušené rostliny přežijí bez úhony i mírný mrazík, zatímco zalité rostliny nasáklé vodou spolehlivě omrzají a mnohdy i vymrzají .

V říjnu nastává čas přepíchávání semenáčků do květináčů nebo kontejnerů velikosti 10 cm, pokud se nezasází přímo do černých sáčků používaných ve velkovýsadbě .

Pokud máte mrazuvzdorné podnože venku je dobré zajistit ochranu před mrazem zakrytím suchým listím nebo chvojím a nadto je přikrýt folii nebo jiným nepromokavým krytem. Jen suché listí zajistí, že neslehne, že udrží vzduch, který tepelně izoluje a zamezí promrznutí .

V zimních měsících je vhodné rostliny v bytech umístit tam, kde je nejvíce světla, což bývá parapet jižního okna. Velké rostliny postavíme  o nejblíže k oknu nebo k balkonovým dveřím a přes den odsuneme záclonu. Je nutné taky nádoby s rostlinami odizolovatod chladné podlahy nebo je chránit před studeným vzduchem ze škvír okenních rámů, aby nebyl kořenový bal nepřiměřeně ochlazován. Dále je nutné zajistit občasné mlžení listů, neboť vzduch v místnostech bývá velice suchý. K rostlinám postavíme větší misku nebo plech s vodou na odpařování, aby rostlina stála v proudu vlhkého vzduchu, což přispívá k jejímu dobrému zdravotnímu stavu.

S úbytkem světla dochází u rostlin  mnohdy k tvorbě nadměrně velkých listů, které také větším povrchem odpařují více vody. Zvětšování listů také někdy mylně svádí k domněnce, že rostlina má nedostatek draslíku.

Pro pěstitele v rodinných domech je snadné zajistit zimování rostlin v chladnějších, nevytápěných i tmavších místnostech. Ideální jsou chodby, průjezdy a zimní zahrady.

Rostliny, které prošly chladným obdobím měsíců září, říjen, listopad mnohdy při oteplení nasadí na květy a vytvoří i plůdky.Rostliny část násady plůdků udrží ať jsou v klidu či vegetaci. Není proto třeba je otrhávat, stačí provést jen probírku.Nasazené plůdky

snesou i zimní klid ve tmavém sklepě a po přenesení do lepších podmínek se dále vyvíjejí v dalším vegetačním období.

Přisvětlování v listopadu a prosinci rostlinám prospívá, neboť venkovní osvětlení je nepostačující. V tomto období je vhodné provádět řez a tvarování korunky. Zastřihujeme vyholené větvičky, vyštipujeme nebo vystříháváme zbytečně zahušťující větvičky  včetně všech suchých.

Na závěr lze konstatovat,  že postupným snižováním teploty a intenzity světla se dostávají rostliny  do stadia vegetačního klidu nebo jen přitlumené vegetace, což rostlinám více prospívá, nežli vynucená zimní vegetace.